Ve stálé expozici nyní návštěvníci najdou vitrínu s faksimilemi vzácných mozartovských dokumentů z arcibiskupských sbírek a podrobným popisem skladatelova olomouckého pobytu. Prezentací se město výrazněji připojuje k projektu Mozart Ways, který turisty z celého světa provází městy a místy, s nimiž se protnuly životní osudy skladatele a jeho rodiny.
Jak to vlastně s Mozartovou cestou na Moravu bylo? Na konci října roku 1767 k branám pevnostního města Olomouce dorazil cestovní kočár se čtyřmi lidmi: Leopoldem Mozartem, jeho manželkou Marií Annou a jejich dětmi, šestnáctiletou Nannerl a jedenáctiletým Wolfgangem. Rodina ujížděla z Vídně před zhoubnými černými neštovicemi. „V Olomouci se ubytovali v hostinci U černého orla na Dolním náměstí, známém pod názvem Hauenschildův palác, ale poté, co se příznaky pravých neštovic začaly projevovat u malého Wolfganga, využil Leopold své známosti s kapitulním děkanem Leopoldem Podstatským z Prusinovic. Ten pak celou rodinu Mozartových ubytoval ve svém sídle – na kapitulním děkanství, které je dnes sídlem Arcidiecézního muzea,“ shrnula příběh olomouckého pobytu nejslavnějšího skladatele kurátorka hudební sbírky Arcidiecézního muzea Kroměříž Jitka Kocůrková. Pobyt hudebního genia si nyní mohou návštěvníci města připomenout právě v místech, kde se Mozart nejen vyléčil ze smrtelné choroby, ale také složil 6. symfonii F dur. Ve stálé expozici Arcidiecézního muzea přibyla vitrína s některými mozartovskými dokumenty z arcibiskupských sbírek a také s podrobným popisem jeho moravské anabáze. „V rámci stálé expozice vystavujeme faksimile Mozartova rukopisu Larghetta a Allegra pro dva klavíry z roku 1782, Smyčcový kvartet E dur ze stejného roku a kopii ukázky z prvního většího životopisu skladatele od Georga Nikolause von Nissena, dánského diplomata a historika, který se spřátelil a později oženil s vdovou Constanze Mozartovou,“ vyjmenovala Kocůrková. Cílem komorní expozice, která vznikla z iniciativy olomouckého magistrátu, je intenzivnější zapojení města do mezinárodního projektu Mozart Ways. Ten spojuje města a místa v 10 evropských zemích, která navštívil Mozart během svých četných cest a přispěl k rozvoji a úspěchu této výrazné osobnosti našich kulturních dějin. „Cílem sdružení, které bylo založeno v Mozartově rodišti Salcburku v roce 2002, je podporovat nový přístup k objevování Mozarta prostřednictvím tématu jeho evropských cest“ řekla PhDr. Marcela Hanáková, neuvolněná radní a zástupkyně města v tomto projektu. Dle jejich slov, spolupráce města se sdružením Mozart Ways přináší od roku 2008 městu nemalé benefity. Aktivity sdružení Mozart Ways jsou soustředěné na webových stránkách www.mozartways.com.
Olomoucký příběh Wolfganga Amadea Mozarta
Leopold Mozart, jeho manželka Marie Anna a jejich děti, starší dcera Nannerl a jedenáctiletý Wolfgang Amadeus doslova ujeli 23. října 1767 z Vídně před zákeřnou epidemií černých neštovic. Původně mířili do Brna, kde chtěl Leopold Mozart se svými dětmi koncertovat, ale když zjistil, že moravská šlechta pobývá na venkovských statcích, zamířil do Olomouce, města s univerzitou, stavovskou akademií a hlavně s biskupským dvorem v čele s uměnímilovným biskupem Maxmiliánem Hamiltonem. Ubytovali se nejdříve v hostinci u Černého orla na Dolním náměstí (Hauenschildův palác), ale po několika dnech si Leopold stěžoval svému příteli v dopise, že dostali špatný, vlhký pokoj s kouřícími kamny. Wolfgang navíc dostal vysokou horečku, neboť se už při cestě z Vídně také nakazil černými neštovice. Brzy nato vyhledal Leopold Mozart jemu známou osobnost Leopolda Antonína Františka hraběte Podstatského z Prusinovic, který Mozartově rodině poskytl zázemí a lékaře Josefa Wolffa u něj v paláci kapituly sídlící nedaleko dómu sv. Václava. Pobyt u hraběte Podstatského se Mozartově rodině nakonec protáhl, protože neštovicemi onemocněla i Nannerl. Leopold Mozart v dopisech příteli několikrát vyzdvihl laskavost a pohostinnost hraběte Podstatského, zmínil se též o slabé úrovni hudby provozované jak na dómu, tak v olomouckém divadle, které tehdy nemělo stálou budovu. Mozartovy děti během zotavování navštěvoval dvorní kaplan Jan Leopold Hay, pozdější biskup královéhradecký a učil je karetním hrám a kouzlům. Též za nimi docházel šermířský mistr, který učil Wolfganga šermovat. Mozartovi se dokonce seznámili s tehdejším kroměřížským proboštem Antonínem Teodorem hrabětem Colloredo-Waldsee, budoucím prvním olomouckým biskupem. Během rekonvalescence Wolfgang složil 6. symfonii F dur pro dvoje housle, dvě violy, kontrabas a dvě flétny, rovněž árii pro dceru lékaře Wolffa. Z Olomouce do Brna se Mozartovi vydali dne 23. prosince 1767, kde koncertovali 30. prosince v tehdejší Taverně, dnešní Redutě. Hostinec u Černého orla na Dolním náměstí se opravdu mohl stát prvním ubytováním Mozartů v Olomouci, ale tehdy existovaly dva hostince se stejným jménem. Druhý se nacházel pravděpodobně na předměstí Nová Ulice, mj. byl též situován při příjezdu z Brna.