Nutrie žebrají, bobři milodary nepotřebují

Pražané se občas domnívají, že bobr je ten hlodavec, který žebrá a okupuje břehy Vltavy. To je ale nutrie říční, která je zařazena na seznamu 100 nejhorších invazních druhů, kvůli poškozování mokřadů a devastaci břehů. Nekrmte je při vých vycházkách kolem Vltavy, škodíte vltavským břehům! Podle mluvčí ČZU Karly Mráčkové byl první výskyt bobra po 185 letech v Praze potvrzen teprve v roce 2015. Podle výzkumníků jde o zvířata, která přišla z Bavorska, jak ukazují genetické testy.

„Jde o bobry reintrodukované v Bavorsku, kteří dorazili do Prahy po Berounce. Šíří se dále po proudu Vltavy k soutoku s Labem u Mělníka. Na Labi se pak bobři ze západních Čech mísí s labskými bobry,“ uvedl Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí ČZU, jehož tým se populací pražských bobrů v zabývá.

Jejich hrad lze zahlédnout na jednom z pražských ostrovů, okusy stromů byly zaznamenány ve Stromovce, ale vidět samotné zvíře jen téměř nemožné. Bobři, na rozdíl od žebrajících nutrií, jsou velmi plaší. Zajímavostí je, že ve staročeské kuchyni byl oblíbeným jídlem bobří (bobrový) ocas, který byl dokonce považován za postní jídlo… (tík)

Recept na bobrový ocas

Bobrový ocas takto máš dělati. Opař jej čistě, s nožičkami, vař jej ve vodě přizasole (osolené). A takto naň jíchu ( jde o hustou omáčku – pozn. red.) dělaj: vezmi topenku neb dvě z bílého chleba a řecké víno, stluč to spolu v moždíři a rozpusť dobrým vínem a protěhni (protáhni), vlí do kotlíka, daj tam ocas a okořeň pepřem, zázvorem, hřebičky, květem a šafránem. Oslaď jíchu trochu medem.