Představitelé hlavního města oficiálně předali dar zástupcům Policie ČR. Jedná se o batohy se speciálními zdravotnickými prostředky, které policisté mohou využít například k zástavě masivního krvácení, zprůchodnění dýchacích cest, či k poskytnutí první pomoci při popálení nebo podchlazení. Dar pražským policistům schválili na pondělním jednání radní hl. m. Prahy.
Agresivní muž v sobotu 17. prosince v Novodvorské ulici v Praze 4 pobodal nožem dvě ženy. Jedna z nich utrpěla velmi vážná poranění a záchranáři ji museli uvést do umělého spánku. Poté ji transportovali do motolské nemocnice, kde zkušený tým lékařů pokračoval v boji o její život.
Zdravotnická záchranná služba Prahy (ZZS HMP) posílila provoz o nově vytvořený záchranářský tým speciálních činností. Poskytuje péči pacientům s podezřením či potvrzeným onemocněním COVID-19.
Načítaní obsahu...
Praha – Zdravotnická záchranná služba Praha (ZZS) si pořídila výkonnější tahač pro Golema (malá polní nemocnice) a také další vůz Atego, který slouží k evakuaci pacientů či při hromadných neštěstích.
Praha vyčlení na projekt modernizace základny 20 milionů korun. Už během příštího roku by se mělo výrazně zlepšit zázemí na Letišti Václava Havla. Dlouhodobě špatný technický stav základny by se pak měl komplexně změnit přibližně do dvou let.
Největší nepřítel řidiče sanity? Možná jiný řidič… Podle zpráv Naší Prahy je dnes v hlavním městě obvyklý dojezd sanitky k vážnějším případům do osmi minut (ze zákona 20 min.). Mimo jiné průjezdu sanitek brání přecpání dopravních tepen auty a často i špatné dělání uličky. Rychlejším zásahům snad pomůže i nová koncepce, která mj. navýší na 25 počet výjezdových základen, obvykle společně s hasiči. Jednu takovou otevřeli po rekonstrukci v září ve Strašnicích v Průběžné. Jan Bělohubý Víte, že Pražské záchrance je už 160 let a patří mezi nejstarší a nejvyspělejší na světě? Sbor ochranný svou pomocí při požárech Šitkovských mlýnů v roce 1858 i během povodní, které provázely Pražany v posledních desetiletích 19. století, získal takový věhlas, že byl žádán o radu a pomoc při zakládání obdobných organizací i v jiných městech, a první sídlo získává v dolní části Václavského náměstí v říjnu 1890. Tehdy byly získány první dopravní prostředky a zavedena nepřetržitá služba. Ta trvá prakticky až doposud. Od začátku první do konce druhé světové války záchranka sídlila na Staroměstském náměstí – v té době je sboru povoleno při jízdě používat fanfárovou trubku. Kdo si pamatujete, že z jediné pražské centrály na žižkovské Ohradě nebo v Holešovicích jezdily houkačky typu „stejšn“ snad na každé místo v Praze? Následuje 50 let v holešovickém sídle Dukelských hrdinů, přičemž vozy vyjížděly třeba ze zmíněné Ohrady. Sedmdesátá léta připomene kultovní postava dr. Jandery, i to, že v roce 1973 byla zřízena linka 155. Krom ní dnes můžete využívat i mezinárodní 112. Rendez-vous šetří čas Před třiceti lety byl také – rovněž poprvé u nás – v Praze zahájen provoz systémem rendez-vous, kdy lékař vyráží na místo rychlým osobním vozem a pomalejší a často vzdálenější velká “sanitka” přijíždí v případě potřeby za ním. Navíc ve většině případů není nutný doprovod pacienta lékařem při transportu a lékař je tak k dispozici pro další případ. Jedině díky tomuto systému funguje záchranná služba v Praze se zhruba polovičním až třetinovým počtem posádek proti celostátnímu průměru vztaženému na počet obyvatel Prahy (1,5 milionu obyvatel Prahy by odpovídalo 45 jednotek RLP resp. RZP, v Praze jich je 23, z toho 8 RLP). Charakteristické je to, v Praze (již od 1945) záchranná služba spadá přímo po metropoli a ne, takže město může plánovat i místa, kde budou tzv. výjezdové skupiny i mimo nemocnice. V letos schválené koncepci rozvoje – mimochodem podpořili ji všchni pražští zastupitelé napříč politickou ideologií – se během čtyř let plánuje výjezdových základen na 25, posílením výjezdových skupin na 40 a celkovým navýšením počtu zaměstnanců na 585, a to především přímo v terénu a na operačním středisku. Všichni jsou pro, proč to nejde rychleji? „Rozšiřování počtu našich základen vychází z dlouhodobé koncepce schválené pražskými zastupiteli napříč politickým spektrem. Podle koncepce by měla mít ZZS HMP do roku 2021 vybudovanou síť 25 základen, aby zajistila dostupnou přednemocniční péči v rozrůstající se metropoli a zachovala vynikající dojezdové časy k pacientům,“ uvádí ředitel pražské záchranky Petr Kolouch. Koncepce musí reagovat na rozrůstající se metropoli, zhoršující se průjezdnost Prahy i bezpečnostní situaci v Evropě. „Cílem koncepce je poskytnou záchranné službě, která je výkladní skříní systému zdravotní péče, adekvátní podmínky pro provoz. Koncepce reflektuje současné komplikace, jako je například stále komplikovanější doprava v metropoli. Počítá také s rozšiřováním počtu personálu přímo v provozu, což do budoucna výrazně sníží počet přesčasových hodin,“ říká končící radní pro zdravotnictví Radek Lacko (ANO 2011). Koncepce rovněž počítá s obnovou vozového parku. Na konci roku 2021 bychom tak měli mít k dispozici 80 sanitních vozů, které budou maximálně šest let staré. Třicet nových vozů RZP převezmeme už letos. Vedení a operační centrála sedí „u strážníků“ v budově na Korunní. V září po rekonstrukci Strašnice Na 22 vrostl počet základen, ze kterých vyjíždějí vozy záchranné služby. Znovuotevřelo se po rekonstrukci stanoviště v ulici Průběžná ve Strašnicích. Od 3. září zde působí jedna dvoučlenná posádka zdravotnických záchranářů – specialistů pro urgentní medicínu. Základna se nachází v prostorách stanice Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy. „Je to výhodné z hlediska ekonomického snížením provozních nákladů. Současně tato praxe pomáhá při budování dobrých vztahů mezi oběma složkami, což vede k výsledkům při společných zásazích,“ říká o společných základnách ředitel pražských hasičů brigádní generál Roman Hlinovský. Ve Strašnicích budou posádky sloužit v 12hodinových směnách. Dominantu stanice tvoří hlavní jednopatrová budova s výjezdovými garážemi, zásahovou technikou a prostorami pro 60 hasičů sloužících v třísměnném, 24hodinovém režimu služby. Velkorysý prostor hlavní budovy stanice, která byla dostavěna v roce 1987, umožňuje působení i jiným než výjezdovým složkám HZS hl. m. Prahy. Je zde oddělení prevence a ochrany obyvatelstva pro městské části Praha 10, 15 a 22 a část strojního oddělení. V minulosti stanice sloužila například také jako sklad humanitární pomoci pro země bývalé Jugoslávie či oblasti zasažené povodněmi. -box I Fakta o pražské záchrance: -Sanitky v Praze najezdí ročně 2,5 milionu kilometrů. -Cíl je, aby sanita najezdila max 300 tisíc kilometrů nebo max 6 let. -Záchranáři mají (v roce 2016) 65 skříňových sanitek, do 2021 jich chtějí 80. -K možnému využití na společnou výjezdovou skupinu se vyhledávají se objekty hlavně u hasičů na okrajích Prahy. -V plánu jsou lokality Argentinská, Průběžná, Klánovice, Sokolská a Bohnice. -Box II Naše Praha vás zkouší: Jaký je správný postup (a od října i povinný zákonem) tvoření uličky - při pouštění vozu s blikačkou – kam uhnout? A)Pravý a prostřední doprava, levý doleva B)Pravý doprava, levý a prostřední doleva C)Pravý doprava, levý doleva, a prostřední podle situace, kam usoudí. (Správnou odpověď s článkem na www.nasepraha.cz)
Kvůli spalničkám je v tuto chvíli na 20 zaměstnanců pražské záchranky mimo službu a v Motole uzavřeli lůžkovou část urgentního příjmu. Z celkového počtu 88 případů spalniček je hlášeno 59 v Praze.
Tisíce plyšáků, které během úspěšné adventní sbírky Praha 7 dočasně ubytovala na radnici, již našly svůj nový domov. Poslední pytle převzali pražští záchranáři a s plně naloženými vozy odjížděli také hasiči ze stadionu fotbalové Sparty, která sbírku rovněž podpořila. Plyšová zima v Praze 7 definitivně skončila.
