Jakýsi spolek na nově otevřený pražský Dvorecký most vyvěsil (samozřejmě bez pronájmu a tudíž protiprávně) transparent, na němž stálo: ruce pryč od České televize. A mnozí z nás, kteří tomuto několikamiliardovému bumbrlíčkovi musíme měsíc co měsíc odvádět desátky, zbystřili.
Sněmovní prázdniny přerušily oprávněně vzrušená debata o takzvaných koncesionářských poplatcích, nicméně lze tušit, že toto téma s návratem poslanců do lavic opět oživí otázku, jak dál s veřejnoprávními médii. K problematice se vyjadřovali snad všichni, od politiků všech barev až po hospodské mariášníky v živořící hospůdce v zapadlé obci.
Když procházíme zmínky o daních v některých náboženstvích, napadá mě, že vše již bylo vymyšleno a vyzkoušeno. Mnohé bylo zapomenuto a nyní musíme znovu přijít na to, že co zavádíme, je blbost.
Načítaní obsahu...
Hospodářská komora České republiky přišla s nápadem, že by desátky do její kasy neměli odvádět jen její členové, ale všechny firmy bez rozdílu.
Po výrazném zdražení všeho možného přichází Fialova vláda s dalším návrhem, jak lidem z vysychajících šrajtoflí vytáhnout další peníze. Možná už brzy budeme za takzvaná veřejnoprávní média, tedy Českou televizi a Český rozhlas, platit víc. Tento krok naprosto odmítám, a to z následujících důvodů.
Stát zpravidla nevytváří mnoho vlastních finančních prostředků. Výjimkou je samozřejmě tzv. státní kapitalismus, kde stát sám hospodářsky podniká zřizováním podniků ve státním vlastnictví. Jinak stát žije převážně z daní právnických nebo fyzických osob. To chápeme, tomu rozumíme.
