Výstavu pořádá Tchaj-pejská ekonomická a kulturní kancelář v Praze za podpory Hlavního města Prahy.
Fotografky z Tchaj-wanu
Plynutí času nic nezastaví. Pouze fotografie umí zvěčnit prchavý okamžik či proměny prostředí a učinit z nich neměnný obraz. Dokáže zachytit situace, které jsou jazykově nepostižitelné. Platí zde čínské přísloví: ´obraz vydá za tisíc slov´.
Jak samotnému fotografování tak uspořádání výstavy předcházela spousta pečlivé práce a série fotografií vytvářejí fotografické příběhy; filmoví režiséři obdobně komponují střihovou skladbu. Výstavu děl autorek Wang Hsiao-chin (Wang Siao-čching), Chien Fu-yu (Ťien Fu-jü), Chang Hsiu-huang (Čang Siou-chuang) a Chang Yung-chieh (Čang Jung-ťie), které byly vybrány jako reprezentantky současné tchajwanské ženské fotografie, spojuje přístup k fotografování jako ke způsobu zobrazování příběhu.
Vystavené snímky zobrazují škálu témat: portrét, humanitární téma, krajinu, domorodou kulturu respektive kulturu v obecném slova smyslu; některé ze snímků polemizují s většinovým vnímáním genderové problematiky.
Fotografie na Tchaj-wanu začala vzkvétat v sedmdesátých let 20. století ruku v ruce s tchajwanským hospodářským rozvojem, demokratizací a univerzalizací vzdělávání, díky níž ženská fotografie přestala být neobvyklou záležitostí. Ačkoli je nyní na Tchaj-wanu rovnost pohlaví již mainstreamovým tématem a ženy jsou zastoupeny ve všech oborech a povoláních, není pochyb o tom, že fyzické nároky fotografické profese mají jistý vliv na to, že špičkových fotografek není tolik. A tak výstava je velkou příležitostí představit práci těchto tchajwanských fotografek širší, mezinárodní veřejnosti.
Výstava uvádí díla těchto fotografek:
Wang Hsiao-chin — Matka v proměnách času
Wang zde využívá autoportrét k prozkoumávání dopadů tvůrčí práce z historického hlediska. Není jen fotografkou, nýbrž i jedním z protagonistů. Série autoportrétů ji zachycuje v průběhu 15 let, počínaje jejím těhotenstvím. Každá z pořízených fotografií následně slouží jako pozadí následujícího sezení, čímž autorka vytváří vrstevnatý příběh vztahu mezi ní, jejím manželem a jejich synem. Hromadění obrazů odráží akumulaci času a prorůstání mezilidských vztahů.
Chien Fu-yu — Dějiny žen
Mezi citlivými a precizními portréty Chien Fu-yu najdeme básnířky, novinářky, umělkyně, lékařky nebo entomoložky. Snímky si pohrávají se světlem a stínem a spolu s doprovodným textem představují obdivuhodné životy tchajwanských žen mnoha oborů. Narativní rozměr této skupiny fotografií má nejen umělecký účinek, nýbrž se dotýká i moderních tchajwanských dějin.
Chang Hsiu-huang — Světlo a stín
Chang Hsiu-huang si na svých dílech pohrává s interakcí světla a stínu a kompozicí v krajinné fotografii. Místa, která se na fotkách objevují, zahrnují celé území Tchaj-wanu: jsou to krajiny horské, přímořské, ale i městké nebo vesnické. K dokumentování pohybu hvězd, lampionů nebo lesních porostů používá různé přístupy. Při prohlížení snímků může člověk podniknout pomyslnou okružní jízdu po Tchaj-wanu.
Chang Yung-chieh — Potomci levharta obláčkového
Dokumentární série Chang Yung-chieh jsou prodchnuty silným kulturním a uměleckým étosem. Za svůj předmět zájmu si vybrala vesnici Kochapongane (což v jazyce kmene Rukai znamená ´potomci levharta obláčkového´). Autorka objevuje moudrost rukaiské životní filosofie, krásu jejich kulturních tradic, ale ukazuje i obtížný civilizační proces, jímž musel kmen projít, a problémy, jimž čelil. Snímky naznačují, že zvolená ochrana jeho kultury, komunitní způsob života a ekonomický rozvoj jsou správným řešením.
Chang Yung-chieh — Loď věčného pokladu
Ve své sérii reportážních fotografií se Chang Yung-chieh inspirovala tématem folklorního obřadu. Po návratu do svého rodiště na ostrově Penghu (Pcheng-chu) zdokumentovala obřady spojené s místní lidovou slavností „Lodi věčného pokladu“, která slavnostně vítá a vyprovází tzv. Nebeské krále. Dokonalé kompozice dávají plně vyniknout kráse obřadů.
