Andrej Končalovskij (1937) patří mezi nejslavnějších ruské režiséry všech dob. Získal cenu Národní umělec SSSR, přesto emigroval v roce 1980 do USA. Natočil tam šest filmů. „Jediný opravdu hollywoodský film, který jsem natočil, byl Tango & Cash. Jedině tento film se dostal do hollywwoodské distribuce, ostatní filmy v distribuci nebyly, takže se na ně dá pohlížet jako na nezávislé filmy,“ řekl Končalovskij na tiskové konferenci v Trenčianských Teplicích. Skromně však zapomněl dodat, že z dalších filmů, které vznikly za jeho emigrace, byl na Oscara navržen jeho krátkometrážní Split Cherry Tree, na francouzského Cézara byl nominován jako nejlepší zahraniční film snímek Mariini milenci, za film Splašený vlak získal Jon Voight jak nejlepší herec Zlatý glóbus a na Oscara byl navržen film herec Jon Voight a za nejlepšího herce ve vedlejší roli Eric Roberts. Julie Andrewsová byla za výkon v Končalovksého filmu Duet pro jednoho nominována na Zlatý glóbus a Barbara Hershey získala cenu pro nejlepší herečku na festivalu v Cannes za film Nesmělí lidé. Takže i filmy, o nichž Končalovskij hovoří jako o nezávislých, byly velmi ceněny. Nicméně jeho největším trhákem z působení v USA byl opravdu Tango & Cash, v němž si zahráli Sylvester Stallone a Kurt Russell.
Dnes již netočí hollywoodské filmy, protože podle něj kvalitní autoři ve Spojených státech již nepůsobí v Hollywoodu, ale v televizi. Právě proto je prý americká televize mimořádně kvalitní. „V americké televizi je stále dovoleno přemýšlet. Rád proto dělám pro televizi, protože mi stále umožňuje vyjadřovat své názory,“ vysvětloval ruský režisér. A jak se dívá na dnešní Hollywood? „V 80. a začátkem 90. let byl Hollywood místem, kde byl každý s talentem či řemeslnými dovednostmi vítán. Film stál tehdy šest sedm milionů dolarů. Vždyť Kmotr byl natočen za šest milionů. Jenže od 90. let globalizace proměnila Holywood, otevřely se nové trhy. Po pádu železné opony to je pro Hollywood nových 300 milionů diváků. Takže dnes producenti investují do filmu 100 milionů dolarů a dalších sto milionů do jeho propagace a počítá se, kolik film vydělá,“ řekl Končalovskij. Navíc podle něj je dnes v kinech větším byznysem prodej popcornu a coca coly než samotné promítání filmů. „Proto jsou také hollywoodské filmy tak hlučné, aby přehlušily chroupání popcornu a diváci mohli popcorn pokojně pojídat a nikoho tím nerušili,“ poukázal Končalovskij.
Zodpovědl také otázku, zda by se dnes našly finance na film, jakým byla jeho pětihodinová Sibiriáda. „Kdysi jsem byl v Sovětském svazu nezávislejší než v Hollywoodu. Nemusel jsem se ohlížet na peníze, ty byly na filmy vždycky, ale musely se natáčet v souladu s linií strany. To se týkalo Sibiriády, Dnes by takový film nemohl vzniknout,“mínil režisér. Jeho přáním je natočil film o pádu sovětského impéria. „Mám představu o epickém filmu, ale pochybuji, že se na něj najdou peníze,“ připustil Andrej Končalovskij.
Připomněl svou spolupráci s režisérem Andrejem Tarkovským (1932 – 1986). „Rozešli jsme se už za jeho života. Byl jsem scénáristou, jenže Tarkovskij upřednostňoval roli režiséra. Na natáčení se občas stalo, že vytrhal ze scénáře desítky stránek, protože chtěl zrychlit děj. Bránil jsme se, že připraví diváka o vykreslení charakteru postav, což Tarkovskij neuznával,“ vysvětloval Končalovskij. Společně natočili filmy Solaris nebo Andrej Rublev.
Andrej Končalovskij přicestoval do Trenčianských Teplic se svou manželkou, ruskou herečkou Julií Vysockou (1973).
Profil
Andrej Končalovskij pochází z proslulé umělecké rodiny. Jeho pradědeček a dědeček byli známí malíři, rodiče uznávání spisovatelé a jeho mladší bratr Nikita Michalkov je slavný ruský herec, scénárista a režisér, který má na kontě Oscara za snímek Unaveni sluncem. Končalovskij vystudoval filmovou školu VGIK a už během studií navázal spolupráci a legendárním ruským filmařem Andrejem Tarkovským který byl o dva ročníky výš. Společně napsali scénáře k Tarkovského debutu Válec a housle z roku 1960 i k jeho kultovním snímkům Ivanovo dětství (1962) a Andrej Rublev (1969). Ale jeho cesta ve filmu nebyla jednoduchá. Film Historie Asji Klačinovej, která milovala, ale nevdala se (1966) putovala na dvě desetiletí do trezoru. Předseda KGB prý tehdy řekl, že takový film mohl natočit pouze agent CIA. Až v 80. letech se náhodou podařilo najít zachráněnou kopii tohoto filmu. Za neoficiální nejlepší film v ruském jazyce je označována Končalovského adaptace Čechovova Strýčka Váni (1970), kterou na jeho počest uvedl i Art Film Fest. Kredit nejen doma i v zahraničí si tvůrce získal především filmy Romance o zamilovaných (1974) a téměř pětihodinovým opusemů Sibiriáda (1979).
