„Všem jsem přál hlavně zdraví a také pěkné slunečné dny,“ řekl náměstek Kašný. K přání se připojili i zástupci domova. Jako dárek od svých spolubydlících dostali oslavenci čtyři písně, které zkouší pro pořad Barvy života.
Nejstarší z jubilantů byl 99letý Václav Kašpárek. O tři roky mladší je Marie Nováková. „Vlastně nejstarším by měl být pan Chybík. Tomu jsme ale k jeho letošním stým narozeninám přáli přímo v červenci. Proto se dnešní oslavy nezúčastnil,“ vzpomněl Kašný.
Optimismem a humorem zářil Antonín Kučera. „Mám 93, co nadělám, už jsem plnoletý,“ smál se Kučera, k jehož zálibám patří kuželky, zpěv i poslech rádia. „V mládí jsem si rád zahrál kulečník. Karty mě nikdy nebavili,“ zavzpomínal oslavenec. Všem přítomným také vylíčil své dojmy z dovolené v roce 1980, při níž navštívil syna v Africe. „Odešel tam s celou rodinou v roce 1965,“ řekl oslavenec.
Devadesátiletá Vlasta Hilšerová, která žije v domově druhý měsíc, je zde spokojená. „Sestřičky jsou moc hodné a čas tu uteče. Zejména dopoledne. První bereme prášky, potom jdeme na snídani, potom děláme úklid na pokoji a potom zase jdeme na prášky, na oběd. Po obědě si zdřímneme a potom přijde návštěva,“ popisuje se smíchem režim v domově. Když zvážní, vzpomene na uplynulé století, které bylo dle jejích slov moc zlé. „Za Masaryka byl režim velmi fajn. I když nebylo vše, byl režim klidný. Potom přišel Hitler a to byla pohroma. A potom komunismus. Válku a komunismus jsem neuznávala,“ popisuje Hilšerová.
„Život je jako sen. Někdy je krásný, někdy je hrozný,“ uzavřela 96letá Marie Nováková.