havex
Naše Praha - Český domov
  • Naše Praha Centrum (Praha 1, Praha 2)
  • Naše Praha 3 (Praha 3)
  • Naše Praha 4 (Praha 4, Praha 11, Praha 12)
  • Naše Praha 5 (Praha 5, Praha 13, Praha 16)
  • Naše Praha 6 (Praha 6, Praha 17)
  • Naše Praha 7 (Praha 7)
  • Naše Praha 8 (Praha 8)
  • Naše Praha 9 (Praha 9, Praha 14, Praha 18, Praha 19, Praha 20, Praha 21)
  • Naše Praha 10 (Praha 10, Praha 15, Praha 22)
  • Zprávy
    • Zprávy
    • Sport
    • Kultura / Volný čas
    • Příspěvky čtenářů
    • PR články
    • Rozhovory
  • Kalendář akcí
  • Mapa
  • Infoservis
  • Řádková inzerce
  • Inzerce
    • Ceník online inzerce
    • Kariéra
    • Obchodní podmínky
    • Kontakty
  • Zprávy
  • Kalendář akcí
temp° 8°C
Časopis všech Pražanů

přihlášení registrace
Sobota 6. Březnasvátek má Miroslav
Rubriky
  • Zprávy
  • Sport
  • Kultura / Volný čas
  • Příspěvky čtenářů
  • Rozhovory
  • PR články

„Věřím, že diváci za svými herci přijdou i s respirátorem či dražší vstupenkou,“ přeje si Robert Tamchyna, ředitel divadla Viola

Viola se na divadelní mapě Prahy těší výlučnému postavení. Někdy bývá označována jako nejmenší velké divadlo v Praze. Nikdy neměla stálý herecký soubor, ale vždy zde vystupovaly velké herecké hvězdy. Budete tomu tak i nadále? A můžete Viola konkurovat v dnešní době velkým hereckým souborům? Na tyto a další otázky odpovídá ředitel divadla Robert Tamchyna.

Jednou z nenahraditelných divadelních ztrát je úmrtí Hany Maciuchové.
Jednou z nenahraditelných divadelních ztrát je úmrtí Hany Maciuchové. - foto: Viktor Kronbauer
Jak se divadlo Viola vypořádává s koronavirovou krizí a jak na zcela novou situaci reagovali herci či zaměstnanci? 
Divadlo Viola nemá svůj stálý soubor, proto nejsme všichni v tak těsném kontaktu jako například kolegové z Dejvického divadla nebo v divadlech, která jeho členové přímo zakládali.  Nikdo z oslovených spolupracovníků ale neodmítl pozvání na večery přenášené online z Violy, natáčení záznamu představení do našeho archivu nebo pozvání do seriálu krátkých videí na Facebooku, kde herci a režiséři představili své oblíbené autory poezie a jejich verše.  
 
V průběhu loňského roku jsme dokončili také některé technické úpravy na jevišti, respektive v zákulisí, a samozřejmě stejně jako ostatní netrpělivě čekáme na to, kdy budeme moci znovu přivítat první diváky. Ve Viole je situace o to komplikovanější, že naše představení vesměs nejsou přenositelná na letní scénu. (Mimochodem, bude jich jen v Praze tolik, že nevím, jestli ostatní diváci v létě budou mít čas a chuť přijít i do divadla „pod střechou", kam míří v průběhu roku.) Naše večery jsou připraveny pro neopakovatelného genia loci bývalé poetické vinárny a navíc – kapacita hlediště je pouhých 80 diváků, takže hraní pro 30 % nebo 50 % sálu a ještě s rozestupy znamená jen 24 resp. 40 lidí! A to už je zase ekonomicky složité.  
 
Někteří ředitelé divadel se s herci domlouvají na sníženém honoráři, ale budou herci po dlouhodobém uměleckém i ekonomickém půstu hrát za polovinu pro polovinu sálu?
Těch otázek nad budoucností kultury je hodně. Všichni se na diváky těšíme, ale nikdo neví, jak to všechno bude fungovat a jestli všechna důležitá hygienická opatření – v uzavřených sálech, nikoliv venku v létě – přivedou do divadel opět tolik diváků jako dřív a jak to ve výsledku „zamíchá" s kulturní mapou Prahy, která byla už nedávno nikoliv zaplněná, ale přeplněná. A divadla se navzájem čím dál víc přetahují o své hvězdy a jejich termíny. Moc rád bych věřil, že divákům chybí divadlo natolik, že za svými herci přijdou s respirátorem nebo i dražší vstupenkou a ještě chvíli třeba bez možnosti občerstvení… Ale kolik takových nadšenců bude?  
 
Přinesla současná komplikovaná doba kromě negativních také nějaké pozitivní impulzy, zkušenosti či inspiraci pro chod Violy?
Všechny úvahy, které jsem naznačil v odpovědi na předchozí otázku, se mi vracejí znovu a znovu každý den.  A jsou pro mě důležitým, chcete-li spíš radostným, než s testy na covid příliš spojeným „ pozitivním", motivem k přemýšlení o divadle jako takovém. Nakolik ještě vnímáme divadlo jako společné setkání s uměním v jednu společnou chvíli? Jaká by měla být dramaturgie takového sálku s dlouholetou tradicí, jako je právě Viola? A může Viola, které už dávno není vlastní jen poetické večery, konkurovat jiným malým komorním scénám navázaným na větší divadla? V čem je tedy tajemství a neopakovatelnost Violy v době, která už nabízí setkání s velkými mistry svého oboru „na blízko" častěji a na mnohem více místech než dřív, kdy Viola byla v tomto ohledu naprosto jedinečná? Ano, celá situace s covidem mi přinesla i takové přemýšlení, které člověka nutí (a to je dobře!) odpovídat si na řadu otázek, které by si jinak za běžného provozu ani neuvědomil. Nebo neuvědomil tak silně a naléhavě. 
 
Viola patřila vždy velkým hereckým osobnostem a jejich odchod, ať už je to nedávná ztráta v případě Hany Maciuchové nebo rozhodnutí Josefa Somra odejít na odpočinek ze zdravotních důvodů, je nenahraditelný. Repertoár Violy se totiž připravuje vždy „na míru" a pro hlavní role, není tedy možné jednotlivé postavy jen tak přeobsadit.  
 
Mohou si diváci již nyní v nějaké alternativní formě zakoupit vstupenky na budoucí představení?
Samozřejmě, diváci si mohou koupit dárkové poukazy, které později promění za vstupenky, respektive jejich vstupenky na neodehraná představení se stanou voucherem na nové divadelní večery, jakmile začneme opět hrát. Nechceme ale v tuto chvíli vypisovat každý měsíc nový program, který vzápětí zrušíme. Tak to nejde. Ve chvíli, kdy bude zdravotní situace stabilizovaná, musíme dát divákům šanci se rozhlédnout, vybrat si – a hrát začneme až podle daných parametrů.  
 
Hledáme alespoň pro pár večerů možnost přidat se k jiné produkci letní scény, zkusíme nabídnout nějaké večery ve Viole i na začátku nebo na konci léta. Uvidíme, jaký bude u diváků zájem, když jim podobné nabídky učiní – a často s dotovanou slevou – i mnohá další divadla. Budou to všechno kultury lační diváci stíhat? Budou na to mít čas a peníze, nebo spíš využijí letních dnů k výletům do přírody?  Věřím, že nám ti věrní zůstanou, protože Viola je pro všechna svá specifika opravdu jen jedna.
 
Co se teď, když jsou divadla uzavřena, ve Viole děje? Zkoušíte nové tituly?
Už v loňském roce jsme museli z jara na podzim odložit jednu premiéru a naštěstí jsme ji zařadili do programu na září. Autorská koláž Tomáše Vondrovice o životě renesančního genia Michelangelo: Mramorová horečka s Tomášem Pavelkou v hlavní roli. Novinka, která je stále ještě neokoralou novinkou. Na Vánoce jsme už nemohli uvést, a snad se to tedy letos povede, Zahradníčkovu Ježíškovu košilku. A těšíme se na jarní (?) nebo letní (?) premiéru večera z veršů a krátkých povídek Jacquese Préverta, který do Violy vrací poezii v režii Lídy Engelové.  Mimochodem, prevertovská pásma ve Viole uvádí paní režisérka – pokaždé jinak a s jinými interperty – opakovaně už několik desítek let. Je to vlastně pro Violu kmenový autor. 
 
Další připravovanou premiérou je inscenace, o které zatím nechci prozradit víc, ach ta pověrčivost, než to, že se v ní potkají v hlavních rolích Klára Cibulková a Igor Bareš. Společně s autorkou textu to bude pro všechny tři jejich první večer u nás v režii Radovana Lipuse, kterého ovšem naši diváci už dobře znají. 
 
Dostalo se vám finanční pomoci od státu a pražského magistrátu? Pořádali jste sbírku na platformě Donio a na podzim dobročinnou aukci na podporu divadla, nakolik byly úspěšné? 
Rád bych poděkoval za spolupráci a podporu všem, kteří Viole pomohli a pomáhají, ať už je to ministerstvo kultury, pražský magistrát nebo odbor kultury MČ Praha 1. Poděkování patří i všem – divákům, hercům, kolegům v sousední galerii KODL, kteří pomohli finančně nebo nápadem, zaštítili naši dobročinnou aukci... Samozřejmě dnes už není energie taková jako vloni na jaře, kdy jsme si mysleli, že je to všechno jen na pár měsíců „a že to dáme…“, jak se říká. 
 
Jsem osobně opravdu zvědavý, jak „covid" promění naše životy, jak dlouho se bude divadlo vracet do doby před rokem 2020, jestli se tam vůbec vrátit chceme. V čem se poučíme a na co okamžitě zapomeneme. Přál bych si, aby divadlo vyšlo z toho všeho posilněné, i když asi bohužel za cenu ekonomických ztrát nebo i s koncem některých divadelních scén, ale s novou silnou energií, která nabídne divákům víc než jen každovečerní zábavu, kterou jim zprostředkovaně ukazují streamy a třeba i sebedokonalejší záznamy inscenací. S energií, která bude tou přirozenou očistnou silou a magnetismem pro diváky tak, aby přišli nejen s tím, že mají doma dva roky staré vstupenky a chtějí je uplatnit, ale hlavně, že chtějí být „u toho" a s námi. Ale kdy se tenhle zázrak znovu-vzkříšení stane, opravdu netuším. Přesně to nedávno v jednom rozhovoru pojmenoval herec Filip Rajmont: „Hrát proti někomu, kdo má roušku, podle mě nejde. Nevidíte reakce diváků, nemůže tam proudit energie. A sedět s tím tři hodiny v divadle není žádný med. V divadle se má člověk cítit dobře, a ne se bát o život. Je mi z toho smutno…“
 

Poslat článek emailem

Váš email:

Email příjemce:

Vzkaz pro příjemce:

Opište kód z obrázku: kodzobrazku

Tweet
  • Galerie
  • Video
  • Komentáře
  • Mapa
  • Poslat emailem
  • Vytisknout
  • Sdílet článek

Podobné články

Honzův boj o život je na vodní hladině ještě patrný, právě tak jako škrábance od ostrého ledu na jeho těle.

Drama na Džbánu: otužování se proměnilo v boj o život!

Vydáno 24.2.2021

Datum plné dvojek – 22. 2. 2021 – si Jan Hložek bude pamatovat až do smrti. Ten den se totiž na koupališti Džbán podruhé narodil, a to i zásluhou muže bez domova.

''Gastronomie je pro nás srdcová záležitost, takže si zakládáme na poctivém přístupu ve všech aspektech,'' říkají rodinní podnikatelé.

„Prahu milujeme, ale hosty budeme shánět i jinde,“ říkají gastronomičtí podnikatelé

Vydáno 22.2.2021

Již téměř rok covidová pandemie nemilosrdně drtí provozovatele gastropodniků. Mezi postiženými jsou i mladí podnikatelé Anna Mertová a Matyáš Merta, spolumajitelé Point Gallery u Betlémského náměstí. Jak se rozhodli zareagovat na úbytek hostů?

Na seniory číhají různá nebezpečí... Zdroj Ministerstvo vnitra

Senioři jsou snadným terčem zločinců a psychopatů

Vydáno 21.2.2021

Napadení 90leté seniorky, která v metru požádala mladého muže ležícího na sedadle zda by ji nepustil sednout vyvolalo nejen mezi čtenáři Naší Prahy bouři nevole. Muž zaútočil pěstmi a i když jeden z cestujících zasáhl, podařilo se pachateli utéct. Paní skončila v péči záchranářů kvůli zranění v obličeji a násilník jí navíc zničil drahé brýle.

AKTUALIZOVÁNO
4.2.2021 0:00
POČET SDÍLENÍ
krát
  • Vydáno:4.2.2021 12:00
  • Autor:-red-
  • Rubrika:Zprávy
  • Lokalita:Naše Praha
-red-
1GALERIE
 VIDEO
0KOMENTÁŘE
 MAPA
Akce v CČM

Zapomeňte na stres a užijte si předvánoční období v Centru Černý Most

Jsou Vánoce vaším nejoblíbenějším obdobím roku, anebo je kvůli stresu, jenž jim v dnešní době často předchází, vnímáte spíše s rezervou a obavami? V obou případech nabízí perfektní řešení Centrum Černý Most. Pro letošek totiž připravilo program ve znamení adventních tradic, stejně jako služeb ušitých na míru všem, kteří si přejí zvládnout přípravy na zimní svátky především v klidu a maximálním pohodlí.

Do Anglie nebo na Maltu

Chcete, aby vaše dítě plynně mluvilo anglicky?

Určitě chcete a přemýšlíte, jak zlepšit jazykové znalosti vašeho syna nebo dcery. Angličtinu by přece každý student měl solidně zvládnout na střední škole, a k tomu ještě další jazyk na úrovni aspoň B1. Na vysoké už na studium jazyků moc času nebude!

Všechny filmy uváděné v letním UPC MAX kině doplní autogramiády jeho autorů nebo herců.

Centrum Černý Most otevře letní kino s projekcemi nejlepších českých filmů zdarma!

Letošní prázdniny se v Centru Černý Most ponesou na filmové vlně. Na jeho střeše bude každý čtvrtek mezi 23. červnem a 25. srpnem diváky vítat letní UPC MAX kino, které vždy od 21 hodin zdarma postupně promítne desítku vybraných českých snímku.

Šedý zákal nelze odstranit žádnými léky ani brýlemi.

K šedému zákalu směřujeme všichni

Šedy zákal neboli katarakta je oční onemocnění, při kterém dochází k zakalení čiré lidské oční čočky. Toto zakalení brání průchodu světelných paprsků na sítnici, a člověk si tak při-padá, jako by viděl přes mlhu. Jedná se o časté oční onemocnění, které komplikuje život řadě lidí, přitom se dá jednoduše vyřešit.

Laserovou operaci lidé nejčastěji podstupují kvůli odstranění dioptrií

Odhodit brýle i v pokročilém věku dnes máme na dosah ruky

Společně se šedým zákalem mají pacienti jedinečnou možnost se zbavit i závislosti na brýlích, a to díky multifokálním nitroočním čočkám. O tom, proč by lidé měli do svého zraku investovat, jsme se bavili s Adamem Janekem, ředitelem Očního centra Praha.

  • Pošli námět na článek
  • Pošli video
  • Pošli fotogalerii
  • Vložit akci

Naše Praha

  • Kalendář akcí
  • Infoservis

Regionální redakce

  • Praha - centrum
  • Praha 3
  • Praha 4
  • Praha 5
  • Praha 6
  • Praha 7
  • Praha 8
  • Praha 9
  • Praha 10
  • O nás
  • Kontakty
  • Zprávy
Český domov.cz
  GoPay.cz