Pražské potoky nejsou zatížené těžkými kovy

Radostnou zprávu potvrdila také analýza směsných vzorků ryb ze zkoumaných oblastí. Výsledky doplňují závěry související studie, kterou Arnika publikovala koncem prosince 2017.  „Ochránci přírody odebrali vzorky ze Štěrboholského potoka a bezejmenné vodní plochy poblíž malešické spalovny komunálního odpadu, dále pak z Mratínského (Červenomlýnského) potoka v okolí ďáblické skládky odpadů a nakonec z Nebušického potoka. Poslední vzorek pocházel z oblasti bez významného zdroje znečištění a sloužil pro srovnání. Odborníci pak měřili koncentraci sedmi těžkých kovů - rtuti, olova, kadmia, mědi, chromu, zinku a arsenu,“ uvedl Jiří Kaňa, mluvčí Arniky.

Naměřené hodnoty těžkých kovů se u sledovaných lokalit mezi sebou lišily jen nepatrně. Nejvyšší koncentrace většiny látek (mědi, olova, zinku, rtuti a kadmia) byly zaznamenány v sedimentu Mratínského potoka poblíž největší pražské skládky komunálních odpadů. Nejvíce chromu odborníci zjistili v sedimentu Štěrboholského potoka, nejvyšší hladinu arsenu pak v Nebušickém potoce. Je třeba dodat, že arsen se ve vyšších koncentracích vyskytuje v geologickém podloží celé České republiky. Překvapivě nízké hodnoty ve srovnání s ostatními lokalitami byly zjištěny na obou místech blízko spalovny komunálního odpadu v Malešicích.

„Na základě zjištěných výsledků analýz můžeme s klidem říct, že z pohledu české legislativy jsou v odebraných vzorcích sedimentů z pražských potoků hladiny těžkých kovů nízké,“ konstatoval autor studie Mgr. František Kraus. Přesto však studie odhalila určitý negativní vliv ďáblické skládky odpadů.

„Závěry autora studie hodnotící zátěž sledovaných sedimentů potvrdily také analýzy dvou směsných vzorků ryb z Mratínského a Šáreckého potoka. Přestože rtuť i olovo v nich byly zjištěny v nízkých koncentracích, musíme zdůraznit, že oba nebezpečné těžké kovy se v ekosystémech malých vodních toků vyskytují a mají negativní dopad na život vodních organismů i zdraví lidí,” dodal předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík. Závěry nelze sice vztáhnout na všechny potoky v Praze, protože finance na projekt věnované dárci umožnily výzkum jen na třech vodních tocích, jde nicméně o pozitivní zprávu.

Arnika ještě vyhodnocuje analýzy dalších toxických látek, s nimiž seznámí veřejnost počátkem roku 2018.

Studie vznikla v rámci projektu Oživení pražských vod, jehož hlavním cílem je zlepšit stav vodních ekosystémů v povodí tří menších vodních toků v Praze (Štěrboholského, Červenomlýnského a Nebušického potoka). Arnika jednak zkoumala úroveň znečištění toků toxickými látkami, ale také výskyt živočichů. Odběry vzorků a jejich analýzou chce Arnika veřejnost upozornit na důležitost ochrany vody a na ni vázaných ekosystémů. Dalšími aktivitami se pak zaměřila na zlepšení podmínek pro rozmnožování a výskyt chráněných obojživelníků, pro které jsou malé vodní plochy ideálním prostředím.

Studie je k dispozici ke stažení na webu Arniky: http://arnika.org/znecisteni-prazskych-vodnich-toku-a-vodnich-ploch-tezkymi-kovy