Modrá smrt: Prostě nezaparkujete

„Autem k nám vůbec ne či jen za poplatek a asi stejně nezaparkujete,“ říkají politici. Uměle vzniká „volněji“ pouze v ulicích, které opouští místní řemeslníci a drobní obchodníci. Již dnes si řemeslníci za práci na Vinohradech nebo v Holešovicích běžně účtují příplatek za parkování. Stejně ale není kde zaparkovat. Zatímco politici řeší Kliniku a pandu, zoufalý nedostatek parkovacích míst zůstává. Politickou sílu má město jen na restrikce. Letos Praha cenu ročních parkovacích kupónů zvedla na 1200 korun.

Nová místa pro auta tak vznikají jen díky developerům, nákupním centrům, dopravcům, firmám a též díky iniciativě těch radnic a úřadů, které novou výstavbu podporují, vyjednáním garážových míst navíc, nad zákonem stanovené limity. Kolik ve vašem okolí vzniklo veřejných garážových míst do několika set metrů od bydliště? Reálně nových, ne na chodníku namalovaných. Řidiči/cestující/chodci si neuvědomují, že s každým odsunutím problému parkování bude smysluplné „řešení“ dosažitelné méně nebo vůbec.

Nedej bože aby chtěli zaparkovat všichni najednou

„V loňském roce bylo vydáno cca 12.800 karet (včetně půlročních), kdežto parkovacích míst v modrých a smíšených zónách je celkem 8200,“ říká za Prahu 7 její mluvčí Martin Vokuš. Podle reakcí radnic je přeplněnost běžná i v ostatních čtvrtích, od centra až k okraji města. „Částečně to sice funguje tak, že firmy parkují spíše přes den, kdežto rezidenti ve večerních a nočních hodinách. Přesto je disproporce značná a dále se zvyšuje,“ popisuje. Prostě je to stejné jako v bance – žádná nemá tolik peněz, aby mohla vyplatit všechny vklady najednou, banku by to položilo. „Kdyby si o parkovací kartu zažádali všichni, kteří na ni mají nárok, parkování by zkolabovalo,“ říká Praha 7 a platí to i jinde.

Svůj hnůj kydněte na zahrádku – k sousedovi

V centru města modré zóny vznikly logicky jako ochrana nejužší památkové rezervace. Zde parkovací domy jako takové vznikat nemohou. „Pro parkovací domy v Praze 1 nejsou žádné vhodné prostory, proto se zaměřujeme na budování podzemních garáží a využití dvorních traktů,“ potvrdil místostarosta Prahy 1 Richard Bureš. Nápadu se ale chytly žel i některé radnice mimo centrum. Neschopnost vytvářet nová místa tak nahradil systém „škatulata hýbejte se“. Zavedením modrých zón se parkující přesunuli do částí, kde zóny nemají, a problém se posunul.

Tehdejší sliby, že modré zóny bude doprovázet výstavba parkovacích garáží, se nenaplnily. Spustila se tak lavina. Místní řidiče odsouváme nesousedsky k sousedům. Zavedení modrých zón v Praze 3 jako první mimo centrum v roce 2008 odskákala vršovická část Prahy 10 (Prahy 8 či 9 oddělené Vítkovem a Balkánem se to nedotklo). Podobně vše „řešila“ namalováním modrých čar i Praha 7. Praha 10, stejně jako Praha 4 modré zóny odmítají jako „zkratkovité řešení“ a preferuje městskou koncepci. „Odházel se hnůj (rozumějte automobily) z Prahy 2, 3 a 7 pryč. A chvíli byl klid,“ uvedl pro časopis Tučňák místostarosta Prahy 4 Zdeněk Kovářík. Nejen podle něj se ale problémy mají řešit, a ne paprskovitě přesouvat.

Jedna karta pro celé město. Asi nebude

„Nemá smysl přehazovat hnůj donekonečna, to je řešení pro bloudy, kteří věří ve svět bez aut,“ říká Kovářík s tím, že preferuje celoměstskou koncepci, včetně výstavby řady různých parkovišť a P+R. „To vše samozřejmě musíme postavit, jen navrhovat nestačí. A s jednoduchou, levnou formou placení za jednu kartu pro celé město,“ dodal.

Podobné hlasy zaznívají ze všech lokalit bez ohledu, jestli zóny mají, nebo ne. „Stav si žádá systematické řešení. Z našeho pohledu by se hlavní město mělo zaměřit na výstavbu nových parkovišť a parkovacích domů v okrajových oblastech jednotlivých městských částí,“ doplnil mluvčí Prahy 7. Svou variantu hledá i Praha 9: „Chceme se vyvarovat stavu v některých městských částech, kdy poloprázdné modré zóny nelogicky blokovaly možnost zaparkovat rodinným příslušníkům, kteří bydlí jinde a vozí svým starým rodičům nákupy,“ uvedl radní Prahy 9 pro dopravu Tomáš Holeček. Letos v létě modrá smrt parkovacích restrikcí bez celopražské provázanosti zachvátí také Prahy 5 a 6. Šance celopražského systému se opět zmenšila. Hlavní město slibuje řešení už léta.

Politika restrikcí nestačí

Parkovací místa se obvykle zavádějí o prázdninách, první dojem bývá dobrý a pocit nějakou dobu přetrvá. Vystřízlivění obvykle přichází v hlavní sezóně na podzim. Jiná věc by byla, kdyby vjezdová či parkovací restrikce byla doprovázena investicemi do MHD, do výstavby veřejných parkovacích stání a masivní podpory dopravy, včetně alternativní. Regulace jako jeden ze způsobů pomoci může, ovšem ne jako jediný uplatňovaný. Je šance, že pražští politici zváží, zda řešit víc investice do dopravy?

Magistrát jakoby naznačoval: Již deset let „řešíme“ nedostatek parkovacích míst tím, že po ulicích malujeme další modré čáry pro vzájemně neprovázané zóny a inkasujeme další peníze od majitelů aut, jež je stejně nemohou využívat…

Paříž „zavřená“ pro auta?

Od května Paříž zavřela centrum pro auta rozhodnutím nové levicové starostky Anne Hidalg „…učiníme francouzskou metropoli příjemnějším místem pro život, aby se vždy v neděli v každém měsíci staly nejslavnější ulice v centru Paříže rájem pro chodce a cyklisty.“ Je třeba upřesnit, že se rozhodnutí starostky vztahuje na celkem devět ulic ve středu města a elementárně má ekonomické důvody jako podpora živnostníků a turistického ruchu. Vždy první neděli v měsíci má navíc být uzavřen pro auta Champs-Élysées. Každopádně je fakt, že právě na tomto bulváru se obvykle v míru a pokoji vejdou vedle sebe dle statistik desetitisíce pěších a 120 tisíc aut denně. A kdo viděl podzemní dopravní komplexy a tisíce nadzemních i podzemních parkovacích garáží v centru a na okrajích města stavěných koncepčně desítky let, pochopí, že Paříž není primárně o zákazech a restrikcích.

Budapešť i Vídeň umí parkování i ekologii

Budapešť je až do centra, skrz město i okolo něj plná čtyřpruhů a Češi, kteří sem přijedou třeba do lázní, jsou i šokováni, že zaparkují v centru – o víkendu zdarma. Pro auta jsou hojně využívány parkovací domy, vnitřní trakty a volné prostory. Ovšem je tu i plno půjčoven bicyklů a cyklopruhů k půjčení kol, cenově dostupné žluté tramvajky a úchvatné trasy metra i spousta pěších zón. A na silnicích i chodnících, v pěších zónách a především na cyklostezkách obecně pohoda. Podobně na tom jsou i další Praze podobná města, třeba Vídeň, Mnichov či řada jiných německých měst.

kde je restrikce namístě: zmizí „poslanecké“ parkoviště

„TSK ode mne dostala pokyn vypovědět smlouvu tak, aby od července již na Malostranském náměstí parkoviště nebylo a mohly být posuzovány nabídky na zřízení předzahrádek či občanských aktivit,“ uvedl pražský náměstek pro dopravu Petr Dolínek. Tento krok vítají i zástupci Prahy 1. „Jednoznačně to podporuji. Malostranské náměstí si zaslouží mnohem důstojnější využití než jako parkoviště. Zároveň ovšem budeme požadovat, aby parkující auta nezahltila okolní ulice,“ řekl místostarosta Prahy 1 Daniel Hodek. Dolínek vydal pokyn TSK i s vědomím, že se proti odstranění parkoviště ozvali poslanci. „Podle názoru odborníků z Institutu plánování a rozvoje má sama Sněmovna řadu kapacit, které se dají využít. Zároveň je hned za řekou u Rudolfina podzemní parkoviště,“ uvedl Dolínek.