8°C
Dosluhující ledolamy byly u mostu vyměněny v roce 2004, po té, co je narušil zub času a také povodeň v roce 2002. Tehdy byl dovezen dub červený z Francie, ale ukázalo se, že zřejmě nemá takovou výdrž, jako klasický dub. Proto nyní Technická správa komunikací Praha (TSK) nechala dovézt doby z polesí Moravský Krumlov a okolí Strážnice.
Část práce je na potápěčích, kteří zkoumají okolí ledolamů, které je zanesené a tento násnos se musí zlikvidovat. "Musíme je vytěžit bagrem nebo odsávacím zařízením, abychom neponičili dřevěné piloty," uvedl potápěč Lubomír Veselý.
Dubové kmeny, ktré byly na Moravě zbaveny kůry a byly udržovány po celou dobu ve vlkhkém prostředí, aby nepopraskaly, se zpracovávají přímo na pontonu po uložení na místo se ještě dopilovávají detaily. Nakonec uložení zkontroluje potápěč.
Most má jako jediny v Praze ledolamy předevší kvůli tomu z jakého je materiálu. Pískovec je křehčí, než žula a proto byla zvolena tato ochrana. Jen není jasné od kdy vlastně ledolamy u mostu jsou. V dobách Karla IV. tam ještě nebyly.
Stavbu zahájil 9. července 1357 kamenický mistr Otlín, který stavěl už kamenný most v Roudnici nad Labem. Po jeho smrti nastoupil Petr Parléř. Datum zahájení určil Karel IV, který zvolil magické datum, které například nese i logo Mzeua Karlova mostu: 135797531 na popud Karla IV. Zakladatelem mostu tak nebyl Petr Parléř, jak se traduje - ten stavbu převzal až po Otlínově smrti.
Most prošel rekonstrukcí mostovky a zábradlí, která skončila v roce 2010. Nicmoně to je jen začátek oprav. Na opravy totiž čekají oblouky. Ve špatném stavu je 14. oblouk, která se klene na Čertovkou. I když není jasné, kdy oprava začne a jak bude probíhat odborníci odhadují, že jde o práce trvající 20 let.
U velkých gotických památek je zvykem, že u nich existuí kamenické hutě, které památky vytvořené nejčastějí z pískovce, permanentně opravují Týká se to katedrál, a takéKarlův most by si něco odobného zasloužil. V některých městech například ve Francii je taková kamenická huť i turistickou atrakcí...
.jpg)
.jpg)
