Budou mít mladé rodiny finance na nový byt či nájemné? Proč půjdou ceny nahoru?

Ceny pražských bytů, hlavně menších, prý porostou dál. A razantně. Staví se jich totiž (je nově povolováno) méně a méně. Poptávka se ale dlouhodobě navyšuje. Lidé se do metropole stěhují, jsou dostupné hypotéky, roste koupěschopnost společnosti. To tvrdí analytici, stavebníci, realitní odborníci či statistici. Jinak to vidí koaliční politici vedení města (Zelení/Lidovci, ANO a ČSSD), ti říkají, že bytů je dost. Naopak podle opoziční hlasů (především ODS a TOP 09) je hlavní problém v tom, že úřady a politické vedení města zablokovalo velkou část výstavby i rozumné aktivity developerů. Absence výstavby (nabídky) pak ceny bytů astronomicky zdražuje. Zatímco nabídka prostorných za luxusní ceny podle odborníků stoupá „rozumně“, na frak dostává nedostatek menších a středních bytů za dostupnou cenu. Podle analýzy kanceláře Lexxus tak i letos dojde k dalšímu zpomalení trhu vlivem změn v hypotečním financování, rychlého růstu cen a klesající nabídky nových bytů. „Těch bylo od ledna do listopadu 2016 v Praze zahájeno pouhých 1 888 (z toho 879 v bytových domech), což je meziroční pokles o cca 57 %! Obrat podnítilo několik faktorů. Za jeden z nejdůležitějších považujeme nedostatek připravených a zahájených rezidenčních projektů, což je důsledkem velmi pomalého a komplikovaného procesu jejich schvalování,“ konstatuje Denisa Višňovská, partner Lexxus.

Zelení: „Ne, bytů je dost.“

Naopak politické vedení města v prosinci 2016 uvedlo, že developerské společnosti nabízely v roce 2016 k prodeji 13 877 bytů a podle názoru magistrátní koalice (Zelení mají v metropoli v kompetenci územní rozvoj a plán) tak nízká nabídka bytů nemůže být označována za příčinu vysokých cen. „Za vysokou cenou bytů nestojí špatné podmínky územního plánování. V platném územním plánu je dnes přes 2 400 hektarů rozvojových ploch určených pro bytovou výstavbu a celá polovina z této výměry není využita. Investoři kupují levnější nestavební parcely, třeba louky, a tlačí na město, aby jim je zhodnotilo přeměnou na stavební využití. To ale není potřeba, rozvojových ploch k zástavbě je dostatek,“ tvrdí Matěj Stropnický, šéf Strany zelených a předseda Komise Rady hl. m. Prahy pro změny územního plánu. Jak to tedy je? Podle oficiální zprávy Institutu plánování a rozvoje (IPR) Praha ze září 2016 číslo platí, ale z 13 877 bytů bylo volných nebo nezávazně rezervovaných pouze 3022 bytů (tedy 22 %). „Podíl volných bytů se rok od roku snižuje. Nicméně tempo, jakým mizí volné byty z ceníků developerských projektů, předčilo veškerá naše očekávání,“ uvádí doslova zpráva IPR Praha.

Byty jsou: spíš luxusní, ale ne 2+1

Negativní dopad potvrzují i developeři. Hlavně na jiné, než ekonomicky silné zájemce. Ti na byt budou muset vydělávat déle nebo bude mladým rodinám nedostupné. „Výsledkem posledního vývoje je, že téměř zcela vymizelo bydlení v nejnižších cenových relacích. Průměrná cena většina nových bytů již převyšuje hladinu 60 tisíc korun za m2,“ uvedl Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema. Růst cen pražských bytů podle analytiků loni přesáhl historické maximum z roku 2008. „Zatím sice není tak prudký, jako byl před krizí, pokračování současného vývoje však může vést k další akceleraci cen. Nejvíce podražily malometrážní byty v kategorii 2+kk, jejichž průměrná cena vzrostla za rok o cca 14 %. Koupě se stane pro řadu lidí příliš nákladnou,“ doplňuje Višňovská.

Praha dražší než Vídeň či Berlín

Dle analýzy KPMG potřebuje Pražan 11,5 ročního platu na koupi průměrného bytu. Před dvěma roky přitom stačilo odkládat celou pražskou hrubou mzdu (34 824 korun) o dva roky méně. Ve Vídni je to 9,9, v Berlíně 6,4 a ve Varšavě 6,4. V 11 evropských a německých městech to nikde není víc než deset let! Běžné byty se stávají nedostatkovým zbožím a doplatí na to obyčejní lidé a mladí. Těm cena poroste do astronomických výšin. „Pražské vedení však vytrvale blokuje nová stavební povolení a dělá vše pro to, aby noví zájemci neměli střechu nad hlavou. Celé tažení vede pan Stropnický ze Strany zelených, který by nejraději nestavěl vůbec, a v jeho představách mají mladí lidé asi stanovat v parcích. Zarážející je pak (ne)aktivita samotné primátorky, které je to buď jedno, nebo nemá odvahu postavit se panu Stropnickému,“ myslí si Alexandra Udženija, šéfka opozičního klubu ODS. Opozice radě města vyčítá i nekoncepčnost při tvorbě Metropolitního plánu a chaos při personálních rošádách: „Tato rada vytvořila v Praze tak chaotické prostředí, že z ní investoři utíkají. Vrcholem toho chaosu je odvolání ředitele IPR Praha a tím pádem likvidace vysoce rozpracovaného Metropolitního plánu,“ uvedl v prosinci pro Euro šéf zastupitelů za TOP 09 Václav Novotný a dodal: „Na tom radní nesou vinu stejným dílem jako Petra Kolínská (radní pro územní rozvoj za zelené), která tu stihla za pět měsíců napáchat větší škody než povodně v roce 2002 a 2013 dohromady.“

Názory na řešení se různí:

„Legislativu je potřeba upravit tak, aby nebylo výhodné nechávat chátrat nemovitosti – v Praze je kolem deseti tisíc prázdných bytů ve starší zástavbě. Další cestou je umožnit bytovým družstvům využít městské pozemky,“ Petra Kolínská, (SZ), náměstkyně primátorky pro územní rozvoj.

„Koalice Ano, ČSSD, Starostové a Zelení říkala, že bude řídit Prahu jako firmu. Říkám jako podnikatel: Kdybych řídil svou firmu tak jako oni Prahu, tak tu firmu už dávno nemám a zkrachoval jsem.“ Filip Humplík, předseda ODS Praha.

„Od nákupu pozemku ke kolaudaci trvá příprava projektu bytového domu v průměru osm let. V řadě případů ještě déle. Je výrazně delší než v západní Evropě. Řada městských částí se po posledních volbách staví negativně k jakémukoli rozvoji a ani na magistrátu rozumné hlasy nyní nepřevažují. Územní rozvoj metropole je dnes v rukou Strany zelených v čele s extrémistou Matějem Stropnickým. Ten v poslední době jen blokuje jakékoli aktivity, které by Prahu mohly posunout dopředu. Důsledkem je tak paralýza hlavního města.“ Dušan Kunovský, majitel Central Group, zdroj Stavební forum.

Čísla satistiků mluví jasně

Politické proklamace jsou jedna věc, reálná čísla jiná. Podle zprávy Českého statistického úřadu počet zahájených staveb bytů v Praze opravdu klesá. „Počty zahajovaných bytů po dvou progresivních letech klesají. Situace je kritická především v Praze, kde se počet zahájených bytů v bytových domech propadl o 78 %,“ uvedl doslova ČSÚ. Trh zatím žije ze zásoby. „Mohlo by se zdát, že při 6500 prodaných bytech ještě pořád mají koupěchtiví Pražané z čeho vybírat. Vzhledem k razantnímu zvýšení cen v průběhu loňského roku o zhruba 20 % se ale velká část bytů dostala zcela mimo příjmové možnosti běžných domácností. Reálná nabídka cenově dostupných bytů se tak nyní pohybuje kolem necelé tisícovky,“ uvedl Dušan Kunovský, šéf Central Group. „Zásoby z minula, z nichž žili developeři v loňském roce a z velké části budou žít i letos, se ale pomalu vyčerpávají. Pokud úřady nezmění svůj přístup, budeme letos svědky dalšího růstu cen,“ dodává. Obavy z velmi negativní prognózy potvrzuje hrozící odtržení růstu cen bytů od růstu mezd, určující pro schválení hypotéky. Trh s byty totiž financují ze dvou třetin právě úvěry.

Brzo nebude co prodávat

Díky velkému zájmu mizely dle informací Naší Prahy z trhu i takzvané ležáky, tedy dlouhodobě neprodejné byty. „Zatímco na konci prvního čtvrtletí jsme jich na pražském trhu evidovali celkem 973, o tři měsíce později už jich bylo jen 707. Na konci třetího čtvrtletí jich v nabídkách pražských developerů zbývá „jen“ 469,“ říká generální ředitel Ekospolu Evžen Korec. Developeři neutuchající poptávku nestíhají doplňovat. „Nesmyslně dlouhý a komplikovaný proces povolování nových staveb ještě neúměrně protahují dotčené úřady, které často porušují závazné správní lhůty,“ dodává. Nárůst cen se předpokládá i na několik dalších let. Bude hýbat i s nájemným. Diskuze pražských politiků při schvalování rozpočtu hl. m. Prahy naznačuje, že není politická vůle do infrastruktury města (metro, obchvaty, tunelové komplexy, parkovací domy, nové tratě tramvají či železnic) investovat ani městské finance, ale není vůle ani dovolit stavět za své soukromým subjektům, nebo jim to co nejvíce ztížit. Přitom paradoxně často jsou developeři či soukromí mecenáši, kteří budují nové komunikace, školky, zelené parky i nová parkovací místa nad rámec povinností, a namísto města a jeho rozhádané koalice. Předpokládá se, že téma narůstajících zákazů a restrikcí (nejen parkovací zóny), zastavení všech investic a omezování přirozeného chování Pražanů (za kolik a v čem budou bydlet, kde smí nakupovat, v jaké části smí používat auta) bude rozhodovat rychle se blížící komunální volby.
 

Víte, že..

• Víte, že developeři v Praze loni prodali několikrát více bytů, než kolik loni začali stavět? Podle údajů IPR patří Praha k metropolím s nejmenší hustotou zalidnění – zhruba 25 obyvatel na hektar. Například v Barceloně je to 158. A u sousedů? V Mnichově 47 obyvatel na hektar (dvojnásobek proti Praze), ve Vídni 45, v Berlíně 41, Varšavě 34 a Budapešti 33 obyvatel na hektar.
   
• Víte, že nový byt v Praze vyjde na 5,5 milionu korun, centrum je čtyřikrát dražší než okraj města, což vyplývá z monitoringu ceníků 143 aktivních developerů. Podle analytika Ekospolu Matyáše Hančla ceny nezahrnují příplatky za sklep a garážová či parkovací stání. „Ta cenu navýší o další stovky tisíc a někteří byt bez těchto příplatků ani neprodají. Přesto je nezapočítávají, aby opticky snížili už tak vysokou cenu. V některých lokalitách totiž průměrná cena bytu vzrostla meziročně až o jednu pětinu.“

autor: Jan Bělohubý, časopis Naše Praha